Výroba CD v Čechách

Docent Bambula odpovídá na dotazy čtenářů.

Otázka: Můžete mi vysvětlit, jakým způsobem se vyrábí CD?

To je velmi zajímavá otázka. Ve vyspělých státech je výroba kompaktních disků plně automatizována. Člověk jen řekne, jaké CDéčko s jakou muzikou chce mít, a automat už zařídí vše potřebné. Sám vygeneruje muziku, která je často o padesát a více procent lepší, než kdyby ji vytvářel interpret sám. Dál pak stroj sám zařídí vylisování, zabalení a dopravu k zákazníkovi nebo do prodejen.

V Čechách je situace poněkud odlišná. Vzhledem k malému trhu není možné vyrábět CDéčka masově. Byl sice učiněn jeden pokus, ale poněkud vyšší cena odradila potenciální zákazníky. Nenašel se ani jeden hudební šílenec, který by za jedno CD zaplatil částku, rovnající se luxusnímu osobnímu automobilu. Přesto se CDéčka v Čechách vyrábějí. Nikoho jistě nepřekvapí, že se vyrábějí ručně. Kdo zná Čechy, ví, že to, co dokáže nějaký hloupoučký automat, to zlaté české ručičky zvládnou také, a často mnohem lépe. Podívejme se proto nyní blíže na vlastní proces výroby.

Základem všeho je polykarbonová deska kompozitní konstrukce s příměsí uhlíkatých vláken. Z této desky se na ručním pneumatickém lisu vystřihne základní kotouček. V druhé fázi se na lisu vyrazí středové otvory. Získané polotovary pak zpracovávají mistři zámečnického řemesla. Nejprve se pomocí nůžek na plech zarovná průměr kotoučku přesně na požadovaný rozměr (obr. č.1).

Pak je nutné upravit středový otvor. Je to velmi zodpovědná práce, neboť je nutné zajistit dokonalou souosost. Sebemenší chyba by se projevila na výsledku. Nesouosé CD by v přehrávači házelo. Přehrávaní takových CD je velmi komplikované a často dochází ke ztrátě kvality, nehledě k tomu, že ne každý posluchač je příznivcem trhané hudby. Proto je tato operace svěřována jen těm nejzkušenějším odborníkům. Tito fachmani s dlouholetou praxí snadno, ba přímo intuitivně zvládají kvadratickou interpolaci posuvů, která je pro tuto operaci nutná. Většinou se tento úkon provádí na kvalitní frézce s mikroposuvy. Ovšem opravdovým mistrům svého řemesla postačí obyčejný svěrák a ruční vrtačka (obr. č. 2). Ušetří se tak čas nutný k přenášení CD na jiné pracoviště.

Pak je nutné srazit hrany výrobku pod úhlem 15°. K tomu postačí obyčejný pilník (obr. č. 3). Opravdu pilný a svědomitý pracovník přitom zahladí i drobné nerovnosti, které vznikly při stříhání (obr. č. 4).

Nakonec přichází nejradostnější a nejvděčnější práce. Do připraveného CDéčka je nutné vyrazit v explicitně určených místech maličké přesně specifikované prohloubeniny (obr. č. 5 a č. 6). Do těchto prohlubní je pak zakódována vlastní muzika. Na jedno CD je potřeba vyrazit kolem 5 000 000 000 dolíčků. Toto množství je schopen zkušený razič do CD natlouci za pět až deset minut. Z mamutího množství možných jamek vyplývá, že prostor pro fantazii je obrovský. Opravdový mistr razič plně využívá svou představivost, a tak ani jedno z vyráběbých CD není stejné. Rozdíly jsou však vetšinou tak malé, že je obyčejný nezkušený posluchač ani nepostřehne. Tyto drobné variace jsou určeny pro opravdové hudební znalce a fajnšmekry.

Až budete opět poslouchat nějaké CDéčko, vzpomeňte si na fortel českých mistrů, kteří vám umožnili vychutnávat radost z hudby v nevídané kvalitě. Je to radost, kterou vám automatem vygenerované CD nikdy nemůže přinést.

S pozdravem docent Bambula

Obrázek č.1	Obrázek č.2	Obrázek č.3	Obrázek č.4	Obrázek č.5	Obrázek č.6

Ilustrační fota byla pořízena v dílničce Disharmoniků a zachycují výrobu alba Monarchy In The CZ.

Upozornění : Uvedený postup je chráněn patentem a jeho zneužití se trestá.

Literární poklesky

Hlavní stránka