A všechno vzala voda.

3. - Mariáš.


Blecha zmizela. Musel si ji odnést listonoš. Dobře mu tak. Stejně to byl nějakej blázen.

Pln radosti jsem se rozběhl po pokoji. "Úúúúúááá!", vykřikl jsem bolestí. Zakopl jsem o párátko. To mě tak vyvedlo z konceptu, že jsem se vůbec nemohl soustředit na mé oblíbené nicnedělání. "Co budu dělat?" ptal jsem se zmateně sám sebe. "Že bych pracoval?" "Brr!", okamžitě jsem ten ztřeštěný nápad zavrhl. "Mnohem lepší než práce je zábava", řekl jem si. To mě inspirovalo. Půjdu k sousedovi na mariáš.

U souseda už byl mariáš v plném proudu. Začal jsem ukecávat souseda, aby mne vzali do hry a hráli pauzírovanej. Soused dlouho nechtěl o ničem takovém ani slyšet. Neustále povídal něco o tom, že mu dlužím spoustu peněz z minulých her. Nakonec se přecijen nechal přesvědčit. První kolo jsem pauzíroval, a tak jsem bedlivě pozoroval své soupeře. Jen několik pohledů stačilo, abych z jejich chmurných pohledů vyčetl, že se nejedná o žádné začátečníky, ale naopak o zdatné profíky. "Tyhle chlapíky jen tak neobehraješ. Nemáš šanci.", proběhlo mi mou myslí. "To bude drahý. To bude drahý." říkal jsem si pro sebe.  "Musíš něco vymyslet, jinak jseš namydlenej, blbečku", nadával jsem sám sobě. Hra skončila a já se dostal na řadu. Hlavou mi bleskla šílená myšlenka. "Stejně nemám co ztratit", řekl jsem si a pustil se do toho.

Rozdané karty mě jen utvrdily v mém rozhodnutí. Horší list jsem v životě neviděl. Nedbal jsem však na to a vyhnal jsem sázky do astronomické výše. Nastal můj okamžik. S kamennou tváří jsem pronesl : "Hlásím dvě plonkový desitky. Lepší trumf a červená to strčí. Je to ložený." Pak jsem položil své karty na stůl a rychle jsem sebral všechny peníze. Otočil jsem se a opustil byt. Chvíli bylo hrobové ticho. Potom jsem uslyšel šílený řev. Podvedení karbaníci se vyřítili z bytu a snažili se mne pronásledovat. Já jsem však byl šikovně schovaný v botníku. Když hazardní hráči zjitili, že jejich pronasledování je marné, rozhodli se navštívit můj byt. Když jej dokonale zdemolovali, uklidnili se a vrátili se zpět ke hře.

Na to jsem jsem čekal. Vylezl jsem z botníku a vydal jsem se k výtahu. Otevřel jsem dveře a nastoupil. Vtom jsem to zjistil.


Pokračování


Maxi seriál

Literární poklesky

Hlavní stránka