Teorie zásuvek
Docent Bambula odpovídá na dotazy čtenářů.
Otázka: V jaké dírce zásuvky je fáze?
To je velmi složitá otázka. Hlavně záleží, zda se jedná o stejnosměrný nebo střídavý proud. Stejnosměrný proud si můžeme představit jako silnici, po které jezdí auta. Auta jak známo jezdí vpravo a obdobně u stejnosměrného proudu je fáze vpravo (Jen v Anglii je fáze vlevo, a proto je nutné anglický proud zrcadlit).
U střídavého proudu, jak už sám název napovídá, se fáze střídají. Vzdálenost střídání snadno vypočítáme, neboť víme, že elektřina se ve skleněném vláknu šíří rychlostí 290 000 km/s [1] a fáze se střídá s frekvencí 50 Hz. Z toho vyplývá, že fáze se mění každých 5 800 km. V praxi však bohužel nemůžeme tento vztah efektivně využít neboť, přestože jsou zásuvky zdánlivě vzdáleny jen několik metrů, ve skutečnosti, díky lajdáctví zedníků, bývají propojeny až desetitisíci kilometry kabelu a my tudíž nevíme zda se změnila fáze či nikoliv.
Co s tím? Ptáte se zajisté. Naštěstí i u tohoto zdánlivě neřešitelného problému našla věda řešení. Navíc je jedná o řešení neuvěřitelně jednoduché. Stačí si hodit korunou. Pokud padne panna, připojíme fázi vlevo. Pokud padne orel, bude fáze vpravo. V případě, že mince dopadne na hranu, je nutné připojit fázi na kolík.
Možná se vám zdá tento postup překvapivý a nelogický, ale mohu vás ujistit, k takovým to situacím dochází ve vědě velmi často. Ve skutečnosti totiž kolem každé nezapojené zásuvky vzniká tak silné elektromagnetické pole, že každý předmět velikosti koruny [2] (nebo dolaru), který se v blízkosti nezapojené zásuvky pohybuje, je nucen pohybovat se podle siločar. Tyto siločáry pak zajistí, že mince dopadne na podložku vždy stejnou stranou.
Jedinou vyjímkou je situace, kdy siločáry protínají podložku přesně v kolmém směru. Pak hozená mince může v jednom hodu dopadnout na jednu stranu a v příštím na druhou stranu. V takovém případě hovoříme, že zásuvka je tzv. podobojí a je zcela lhostejné na kterou stranu bude připojena fáze.
S pozdravem docent Bambula
Poznámka [1]: Dříve tak oblíbená optická vlákna jsou dnes díky elektrárenské loby často nahrazovány hliníkovým drátem, který má větší odpor a menší rychlost šíření (270 000 km/s).
Poznámka [2]: Elektrikáři pracují se speciální korunou, u které je složitým způsobem zvýšena citlivost na pole nezapojené zásuvky. V elektrikářském slangu je nazývána dipól.
Upozornění : Uvedená teorie nebyla doposud experimentálně ověřena.