Trpaslíková teorie
Koncept odborné přednášky.
1. Úvod
Zjistili jsme, že i mezi jinak technicky velmi nadanými jedinci se najde velmi mnoho
závažných nedostatků ve vědění o elektrických jevech. Mnozí mají z elektřiny
až panický strach, který je zcela zbytečný. Domnívám se, že tento strach je tolik
podobný strachu ze všeho neznámého. Namátkou uvádím možnost existence
inteligentních bytostí na naší planetě, výše vlastních příjmů, ženskou logiku
a předpověď počasí. Odpověď na tyto otázky trápí a sužuje lidstvo již od
nepaměti.
2. Volní valenční trpaslíci
2.1 Vymezení pojmů
O elektrotechnice se ví velmi málo zejména z důvodu nepochopení prapříčiny
přenosu elektrického náboje. Nositeli elektrického náboje jsou volní valenční
trpaslíci. Volní neboli svobodní trpaslíci jsou ti, kteří nejsou ženatí a
valenční proto, že se rádi válejí. Trpaslíci, kteří již nejsou volní, nemohou
již nosit náboj, protože musí na rukou nosit manželku, jak tomu bývá u těchto
primitivních organismů zvykem. Valenčními zůstávají, i když už neplní funkci
tak, jako za svobodna. Valenční trpaslíky dělíme do několika základních skupin.
Společné je jim to, že částice si předávají velice rychle. Chodbičky i jiná
obydlí si budují uvnitř vhodných materiálů, souhrnně označovaných vodiče.
2.2 Rozdělění volných valenčních trpaslíků
2.2.1 Ampéroví
Nyní však k samotnému rozdělení. Největší z nich jsou trpaslíci ampéroví,
kteří jsou známí proudníci (přenašeči proudu). Protože jsou největší, vejde se
jich do určitého průřezu podle úrodnosti materiálu (vodivosti) jen počet stanovený
TSN (Trpasličí stádní norma).
2.2.2 Voltoví
Trpaslíci voltoví jsou ti, mezi nimiž vládne napjaté ovzduší. Na prostor velké
nároky nekladou, ale jsou velmi silní, takže se někdy tzv. průrazem dostanou i skrze
materiály valenčním trpaslíkům nepříznivé (izolanty), a to zejména tehdy,
sejde-li se jich hodně.
Voltové trpaslíky dělíme do skupin podle finanční situace. Ti nejlépe
hospodařící jsou stále plusoví (stejnosměrný proud), jiní střídají období
blahobytu s dluhy (střídavý proud) a další mají nečekané výkyvy (pulsní proud) a
nakonec věčně "švorc" jsou nuláci. Je zajímavé, že největší ztráty a
úniky mají finančně nejlépe zajištění stejnosměrní trpaslíci. Z toho nejlépe
vidíme, jak peníze kazí charakter.
2.2.3 Ohmoví
Ohmoví trpaslíci jsou svému okolí odporní a je to odpor oboustranný. Snad právě
proto jich nejvíce potkáváme v místech neúrodných. Sami nic nedělají a tím jsou
lidem blízcí. Pokud se vyskytují v místech, kde pracují druzí trpaslíci, brání
jim v tom a nechají se přenesenou energií ohřívat. Tak vzniká odporový ohřev.
2.2.4 Kříženci voltových a ampérových
Wattoví trpaslíci jsou velcí a silní (kombinace dobrých vlastností voltových a
ampérových trpaslíků), ale rozumu moc nepobrali, pročež vynikají svými výkony.
Voltampéroví trpaslíci jsou zase malí a slabí (kombinace špatných vlastností) a
vynikají nepříznivou pracovní bilancí - jejich výkonnost (cos fí) je nula, neboť
voltoví i ampéroví trpaslíci pracují kolmo na sebe, čímž se brzy rozejdou. Mají
špatnou pracovní morálku, a proto unikají a ztrácejí se (ztráty ve vedení i
jinde). Zajímavé je, že podobný jev lze sledovat i u větších bytostí, zejména
při různých dobrovolně povinných průvodech.
2.3 Využití volných valenčních trpaslíků
Nyní Vás seznámím s příklady některých základních úkonů, které jsou
trpaslíci nuceni v elektrotechnice vykonávat.
2.3.1 Žárovka
V žárovkách a podobných svítidlech trpaslíci fasují lucerničky a pochodně,
kterými svítí ve vláknech.
2.3.2 Indukční motor
Mnohdy se stává, že někteří posluchači mých přednášek nechápou, jakým
způsobem se roztočí indukční motor, kde není možný plynulý přechod trpaslíků
ze statoru do rotoru. Celá záležitost je v principu velmi jednoduchá, pokud známe
vzájemné vztahy statorových a rotorových trpaslíků. Klíčem k pochopení celé
záležitosti je znalost zvyklostí, vychování a vzájemných vztahů trpaslíků ve
statoru a rotoru. Jsou totiž navzájem příbuzní a velmi dobře vychovaní. Tito
trpaslíci, mimochodem pracující většinou v trojsměnném (trojfázovém) provozu, si
z radosti, že vidí po dlouhé době zase své příbuzné na druhé straně, podávají
navzájem mezi statorem a rotorem ruce. Tím nezřídka dojde k roztočení rotoru. Z toho
také vidíme, že u vícepólových motorů musí trpaslík na jednu otáčku podat
evidentně víckrát ruku jiným trpaslíkům, pročež se motor otáčí tím pomaleji.
2.3.3 Dioda, tranzistor, tyristor
Z elektronických prvků je nejjednodušší dioda, kde mají trpaslíci jednosměrku. O
něco složitější je tranzistor, kde trpaslíci procházejí vrstvou, kde je hlídací
uniformovaná kontrola, která podle pokynů z ministerstva procházející trpaslíky
buď pustí nebo zadrží. Na obdobném principu pracuje tyristor, kde průchod
trpaslíků řídí jejich pulsní kolegové.
2.3.4 Fotodioda
Za nutné považuji také popsat princip fotodiody, abych předešel výkladům
nejmenovaného pplk. Zdráhaly, největšího armádního odborníka na elektrotechniku.
Tam jsem na vlastní uši slyšel tento výklad: Princip fotodiody je takovýto: dám ruku
takhle (posunul paži vpřed) - a dveře se otevřou. Dám ruku takhle (vrátil ruku
zpět) - a dveře se zavřou. Tak takhle ne. Skutečnou příčinou funkce fotodiody jsou,
jak jistě tušíte, opět trpaslíci. Zde trpaslíkům nebylo zavedeno ve vodičích
osvětlení, a tito trpaslíci pracují jen tehdy, pokud vidí na práci (pracují tzv.
"od vidím do nevidím"). Jsou poměrně inteligentní, protože reagují na
světlo (IQ minimálně 4!).
Samozřejmě by bylo možno ve výčtu druhů použití trpaslíků v elektrotechnice
pokračovat dále, ale to by přednášku neúnosně prodloužilo.
2.4 Bezpečnost
Rád bych řekl několik slov o bezpečnosti při styku s trpaslíky. V malém počtu si
na člověka netroufnou, ale když je jich víc, začnou kousat svými ostrými zuby.
Podněcují to hlavně voltoví, ale ampéroví se k nim rádi přidávají. Je to
bezcharakterní a nepřípustné, že si takto dovolí i na člověka, který si osobuje
nárok být vládcem tvorstva, leč oni na to nedbají. Proto byly speciálním
mičurinským křížením vypěstovány mikroodrůdy trpaslíků, které mají zuby jen
miniaturní a na člověka se neodváží. Pro tyto dobré vlastnosti jich používáme
například v integrovaných obvodech a mikroprocesorech. Bohužel jsou natolik malí, že
musím upustit od původně zamýšleného popisu jejich pracovní činnosti. Nerozeznal
jsem je totiž od sebe.
3. Závěr
Toto byl jen zlomek všech prací, které musí řádný volný valenční trpaslík
ovládat. Život mu ztrpčují kromě práce i ohmoví trpaslíci, a tak se na něj
nezlobme, když nás občas z přepracovanosti pokouše. Děkuji za pozornost.
Banjo, vedoucí katedry aplikované trpaslíkové elektrotechniky
Upozornění : Tato přednáška se z technických důvodů neuskutečnila.