Co je to žena ?
Výroční zpráva dlouhodobého výzkumu.
Vážení přátelé,
úkolem tohoto článku je smutná povinnost, seznámit vás s výsledky našeho bádání. Náš výzkum se zabýval otázkou, zda je více vyvinutější člověk nebo žena. Výsledky bohužel prokázaly smutnou pravdu. Zatím nejkomplikovanějším a nejsložitějším stvořením je žena.
Zatímco chování muže lze poměrně snadno popsat nástroji klasické fyziky, tak při studii chování žen se neobejdeme bez Einsteinovy teorie relativity a zejména bez kvantové fyziky, obzvláště pak Heisenbergova principu neurčitosti.
Začněme například u toho nejjednuduššího, u chůze. Zatímco popis trajektorie chůze muže je nudnou klasickou záležitostí, musíme u žen, pokud cheme získat alespoň trochu věrohodný výsledek, použít složitých vlnových funkcí, abychom byli schopni zachytit ladné vlnění v bocích a houpavý krok.
Dalším zajímavým zjištěním je poznatek, že ženy myslí mnohem rychleji. Pro popis ženských myšlenek již důsledně musíme používat teotii relativity, neboť ženské myšlenky dosahují rychlosti světla a velmi často tuto rychlost přesahují, čímž dochází k efektu zpomalení času. Pro ženy v důledku tohoto plyne čas pomaleji, a proto se vůbec nemůžeme divit, že na schůzky chodí často později. U některých velmi vyspělých žen je skoro zázrak, když vůbec přijdou.
Naopak při popisu rozhodování ženy musíme vycházet z principu neurčitosti. Při testování této teorie byla zkoumaná osoba vždy uvedena do konktrétní situace a v té se měla rozhodnout. Zatímco testovaná skupina mužů téměř vždy dospěla k stejnému rozumnému rozhodnutí, u testovaných žen nedošlo ani k jedné shodě a to ani v případě, že žena byla do stejné situace přivedena několikrát. Tyto testy dokázaly nutnost popisu chování žen pravidly kvantové mechaniky. Jakmile byl tento názor přijat, nebylo již těžké vysvětlit i jiné efekty ženského chování.
Tak například tunelový efekt způsobuje, že v případě kdy hovoříte s ženou více než čtvrt hodiny o jednom tématu, jistě pronese poznámku, která s danou tématikou v žádném případě nesouvisí. Pokud v hovoru na dané téma pokračujete, začnou být tyto úlety častější, až dojde k úplnému proražení bariéry a dané téma musí být opuštěno.
Klasické principy popisu, jako je princip černé skříňky, pro popis ženského chování vůbec nepřipadá v úvahu. Je to stejné, jako kdybyste touto metodou chtěli popisovat chování sopky. Pokud se již rozhodnete popisovat ženy pomocí derivací, je nutné využívat plných derivací, neboť při použití parciálních derivací vycházejí výsledky jen částečně.
Důležité je též použití maticového počtu pro rozbor odpovědí žen. Pokud totiž žena řekne Ano, vyslovuje vlastně (díky nedokonalosti hlasivek) jen první prvek matice. Tato matice vesměs řádu 100*100 je naplněna v tomto případě hodnotami Ano, Ne, Možná, Nikdy, V žádném případě atd. Pro zjištení skutečné odpovědi musíme tedy nejprve zjistit diskriminant této matice a potom použít intonační korekce. Teprve takto vypočtená hodnota se přibližuje odpovědi tak, jak jí žena skutečně myslela.
Zajímavý je také efekt odhadnuté odpovědi. Žena totiž jako složitější tvor, aby se nám nedokonalým tvorům přizpůsobila, nejprve odhadne, jak my odpovíme na otázku, a teprve podle odhadnuté odpovědi zformuluje vlastní dotaz. V případě, že odpovíme špatně, žena neustále opakuje svůj dotaz až do té doby, dokud neodpovíme správně. Jako zcela reprezentativní příklad můžeme uvést otázku: "Miláčku, opravdu si myslíš, že bych si měla koupit nový kožich?"
Závěrem naší studie musíme uvést, že pokus o popis chování žen matematicky je teprve na začátku. Na základě dosavadních zkušeností již dnes můžeme tvrdit, že ženu nelze popsat pomocí klasických postulátů. Zajímavých výsledků se dosahlo při použití nejmodernějších druhů popisu, jako je např. teorie relativity a kvantová mechanika. Ale přes tyto nesporné úspěchy jsme od úplného matematického popisu chování ženy ještě velmi vzdáleni.
Upozornění : Zveřejněné údaje jsou přísně tajné.