Litoměřické léto skončilo tradičně vesele, chybělo jen divadlo
MF DNES 4. října 1999
L i t o m ě ř i c e - Tradičně vesele a v dobré náladě skončila v sobotu letní sezona v litoměřickém letním kině. Za dobrou náladu mohl lahodný burčák, který se v tomto roce mimořádně povedl, za zbytek pak čtveřice kapel, které si na zdejší pódium přijely zahrát. "S tím burčákem je to pravda, ten letošní chutná doslova jako medovina," olizoval se hned po příjezdu Štefan Blaško, zpěvák rokycanské party In public ill.
Jako první se ovšem posluchačům představila místní formace Daenesh baan, která zahrála několik skladeb ze svého dema Connecting people. Poměrně hutné a potemnělé kompozice litoměřických hudebníků však publiku příliš nevoněly a jejich výkon se dočkal jen vlažného potlesku. Asi třikrát dokonce musel frontman kapely Pavel Polách upozornit, že už je konec písničky, než lidé začali tleskat. "Původně jsme tu ani neměli být. Byli jsme domluveni s pořadatelem Michalem Hanzlem, že nás tu někdy koncem roku nechá zahrát, a on se ozval s tím, že by nás chtěl slyšet právě dnes. Jak ale bylo vidět, moc jsme se sem nehodili," uznal zpěvák Polách.
Jako druzí vystoupili ústečtí rockeři Rose Means Rose, kteří během necelé hodiny představili svůj kompletní repertoár. Jejich set plný živé muziky ověnčené řízným vokálem zpěvačky Romany už publikum přijalo s větším nadšením a vynutilo si i přídavek. Tím bylo zopakování písně, která koncert otvírala. "Nemáme ještě nacvičených tolik písniček," vysvětloval později kapelník Milan Fred Pištěk. "Máme zatím místo repertoáru hotový jen jakýsi polotovar a musíme na něm ještě dělat. Z tohoto důvodu taky řešíme otázku, jestli hrát či nehrát převzaté věci, ale zatím na to máme každý jiný názor," doplnil Pištěk.
Po kapele, o které je na severu Čech v poslední době slyšet čím dál víc, měli na řadu přijít právě In public ill. Protože ale měli cestou problémy s přívěsným vozíkem, dorazili později a na jejich místo se posunuli plzeňští Disharmonici. Předvedli pestrou směs písniček, kterými diváky konečně zvedli ze židlí. Díky svérázné předělávce Beatles nebo dávného hitu Já, jenom já s tím neměli vážnější problém.
Rokycanští punkeři potom celý večer uzavřeli průřezem svých dvou desek Delire de toucher a letošní To neřeš, doplněným úplně novými písničkami z chystaného třetího alba. "O našich písničkách platí to samé, co jsem říkal loni - jsou pořád rychlejší a lepší," okomentoval svižný bigbít prosvětlený ryčným saxofonem a nově také flétnou zpěvák Štefan Blaško.
A tak jediné, co letos mohlo návštěvníkům oslav vinobraní chybět, bylo divadlo. Zatímco loni v letním kině rozhazovala mezi diváky ovoce teplická dvojice Melzer - Matějka, letos se pořadatel Michal Hanzl rozhodl pozvat jen hudební sestavy, neboť řada ochotnických souborů hrála v letním kině na nedávném divadelním festivalu Brain wash.
JIŘÍ NEEDRLE