Rozhovor pro Český rozhlas Plzeň

30.11.2000 na frekveci 106.7 FM hovořili Ladislav Rott a doctor H

Tak, nikoliv rockumenty, ale Region rock je dnes na programu a první část bude věnována tématu Disharmonici.

Píseň Hej rup.

Dohrála plzeňská skupina Disharmonici. Já vítám jejich mluvčího Pavla Jedličku. Dobrý večer.
Dobrý večer.
Ten se prezentuje uměleckým pseudonymem Doctor H. Ale zeptejme se napřed: Kdo jsou Disharmonici?
Tak Disharmonici je takové seskupení čtyřech lidí. To jsem já, pak je tam Banjo, to je kytarista, pak je tam Max - basák a Spok - bicí.
Z čeho si dnes hrajeme, co je to za nosič?
No, je to nové cédéčko Mlčení kachňátek, které jsme teď natočili v srpnu a chceme ho tady nějak prezentovat.
Ten název Mlčení kachňátek, ten je něčím inspirovaný?
No, byla to taková momentální inspirace, parodie na Mlčení jehňátek.
Tahle kolekce je v pětileté existenci už kolikátou?
Je to už třetí počin.

Píseň Gayové a lesbičky.

Disharmonici dnes podruhé. Jak jste si všimli, skladby jsou velice kraťoučké. O to více bude času na povídání. Pavle, co ty tomu říkáš? Jak se vyvíjela sestava?
Původně jsme začali jenom já a Banjo. A to tenkrát Banjo ještě hrál na španělku. Já jsem k tomu recitoval spíš než zpíval. A pak nás pozvala Znouze na koncert a vypadalo to, že máme trošku úspěch, tak jsme řekli, že bychom mohli založit kapelu. Takže jsme nalákali Maxe - basáka a jako bubeník tenkrát ještě bubnoval Caine, pak se přidal Spok.
Pro vaši tvorbu jsou poznávacím znamením texty.Dost ulítlé, na první poslech netuctové. Co je to, komunální satira, nebo satirický komunál?
Ježíšmankote! Já bych o satiře neříkal, no prostě nás to baví, je to sranda, a když je nápad, tak s nadhledem napíšeme o té věci.

Píseň Ztracený den.

Často se v písních objevují témata dost neobvyklá. Pavle, kde je bereš?
Různě, oni přijdou sami. Třeba jeden text jsem napsal cestou od zubaře, jiný jsem psal na nádraží, když jsem čekal na vlak. Různě.
Ty jsi mi říkal, že jsi si dříve psal texty na papírky nebo na okraje novin. Dnes už na to máš počítač. Je to autentické, psát si tety do počítače?
Je, je to jednodušší, svým způsobem.
No ale když potkáš nápad, tak než doběhneš k počítači, nevysublimuje?
Ne, tak to si samozřejmě poznamenám na papír. Nebo se ho snažím zapamatovat, než dojdu domů - pokud mě napadne na ulici.
Dobře, pojďme hrát dál.

Píseň Věž.

Posloucháte ČRo Plzeň. Hrajeme si z třetí kolekce skupiny Disharmonici, plzeňské skupiny, která na každé z těch dalo by se říct desek nebo alb má kolem třiceti věcí a to mi právě vrtá hlavou: Jak to řešíte ve studiu, protože smíchat deset nebo dvanáct věcí na desku je rozdíl, než smíchat třicet věcí. Jak si s tím poradíte?
Jistě, my jsme to vyřešili tak, že jsme dali naši plnou důvěru našemu dvornímu zvukaři Pavlu Bromovi. A ten naši důvěru nezklamal.
Jak vypadal po té únavné práci?
Hrozně. Plazil se po zemi a říkal: už nikdy více!

Píseň Hlavy.

Posluchači jistě poznali, od koho pochází tato melodie.Nebudeme to raději říkat. Máte tam těch, jak se dneska módně říká cover verzí, více.
Máme tam ještě asi dvě, jestli se nepletu.
Dobře, poslechneme si je. Jak je vybíráš, děláš to sám, anebo necháváš plénu slovo?
Jak, vybírám?...
...jako z té světové pokladnice...
... ne, my se spíš zaměřujeme na vlastní tvorbu, ale když je nápad a dobrá písnička, tak proč to nenapsat?
Tak, zkusíme ještě jednu, jestli posluchači poznají, od koho to pochází.

Píseň Meydlo.

Ani božský Jimmy není Disharmonikům svatý. Pavle Jedličko, já vím, že vaše deska bude přesně za 14 dní pokřtěna. Tuším v Divadle pod lampou. Napadá mě taková myšlenka. Kapely vašeho ražení, takový ten poloviční underground, by se měly asi spíš vystříhat takovýchto komerčních záležitostí, jako jsou křty, případně o nich složit písničku, než podléhat mašinérii.
No, my zas nebereme křest tak jako pompézní akci.. My se chceme pobavit, pozvat si hosty a udělat takový dobrý večer a když tam přijdou lidí, kteří nám budou rozumět, tak to bude asi v pohodě.
Mimochodem, kdo bude hostem?
Bude tam Petr Mach a pak ještě jedna nejmenovaná skupina tam bude. To je překvápko pro ty, co tam přijdou.
Krstní otec už je známý?
No, bude to krstní žena. Nebude to kmotra liška, ale bude to kmotra Ema.
Dobře. Pojďme hrát dál.

Píseň UdSSR Rock.

Pavle Jedličko, mohl bys po tomto skočném rokenrolu přiblížit posluchačům, jak vypadá atmosféra vašeho koncertu? Nakolik se liší zvuk u koncertů od této nahrávky, od této konzervy hudební?
Jistě, na koncertě to není tak učesané, nejsou tam ty vyhrávky, které nám tam hlavně dohrál Michal Röhrich, ale zase na tom koncertu je živo, my do toho dáváme všechno, tak snad je tam atmosféra a snad je to i lepší.
Ale těžištěm vaší tvorby jsou texty, praštěné texty, řekněme si to tak. Nespadnou na tom koncertu někam pod stůl nebo pod židli, neskoulí se tam někam?
To by byla škoda.. My věříme těm zvukařům. Zatím nám většinou udělali dobrý zvuk a bylo rozumět, takže snad se neztratí ty texty.
Čili lidé reagují? Věřím tedy, že zareagují i na ten song, který přijde následně.

Píseň Přijdu.

Tak, to byla další ukázka z alba Mlčení kachňátek plzeňské kapely Disharmonici. Pavle Jedličko, jak je tento text starý?
Není moc starý. Nám přišel tak před měsícem poštou a napsal nám ho sám Kajínek.
Slyšel jsem od očitých svědků, že jste se ve studiu při tvoření této kolekce velmi dobře bavili. Vím, že jsou tam i hosté na nahrávce, můžeš vyjmenovat?
Tak, jak jsem říkal už, Michal Röhrich, ten tam dotočil ty skvělé kytary, pak tam Ema, která zpívala krásně a hrála tam saxofonová sóla. A pak je tam Malcolm Wright, což nám nikdo nevěří, ale je to skutečně Angličan z Liverpoolu, a ten tam dohrál piáno a dělal překlad v jedné písni.
Dobře.Teď si dáme Exxon Valdez. Kde jsi našel inspiraci k této písni?
Jak říká už sám název, je o tom potopeném tankeru Exxon Valdez.

Píseň Exxon Valdez.

I z takovýchto katastrof si dělají Disharmonici srandu. Na bookletu, mimochodem velice pěkně vyvedeném, je několik varovných nápisů. Nebo ne na bookletu, ale přímo na tom kotouči: Určeno výhradně k poslechu za trest! Já to beru, takovýto trest. Už jsem zažil horší tresty.Dále čtu: Poslech Disharmoniků vážně poškozuje zdraví! Po jaké stránce?
Hlavně duševní.
To lze samozřejmě doložit na vašem kotouči. Už máš nějaký hmatatelný případ, kdy se někdo pomátl radostí z toho, jak jste to dobře nahráli?
Jednak se pomátl Brom, když jsme dotočili, radostí, že už jsme skončili. Sami jsme určitě pomatení a určitě se to šíří dál a dál.
Dobře. Dáme si píseň Na dně.

Píseň Na dně.

Tak pomalu končí probírka novým albem Mlčení kachňátek skupiny Disharmonici. Pavle, co bys vzkázal těm, kdo si říkají: zaplať Pán Bůh, že končí probírka?
No bude hůř, určitě něco natočíme, možná.
Ještě mi řekni jednu věc, vy čtyři jste v podstatě akademicky vzdělaní lidé i když to z té tvorby nevypadá tak, co pro vás muzika znamená?
Takové odreagování, radost.
Máte z toho strašnou radost, jak se vám daří?
Dobře.
Tak ať se vám daří dobře i dále. Já ti děkuju za návštěvu i za celou tu kolekci. Nakonec si dáme píseň, která má tak zásadní děj, že vyžaduje úplnou pozornost soustředěného posluchače. Bulí bulí.

Píseň Bulí bulí.

Napsali o Disharmonicích

Hlavní stránka